banner_canis_1.jpg
Co mít nachystané:

- 2 misky - jednu na vodu a druhou na jídlo (vysoké tak, aby do nich štěně dobře dosáhlo, ale stabilní, aby nerozlilo vodu)

- vodítko a obojek (kšírky) - pro výcvik je potřeba pevné vodítko o délce 1,5-2m, na běžné venčení je vhodné navíjecí vodítko pro nejmenší plemena (když pořídíte větší, je navíjení silnější a štěně by muselo stále táhnout). Pro běžné venčení jsou dobré kšírky, ze kterých se štěně nevyvlékne, pro výcvik je vhodný obojek

- pelíšek - můžete pořídit buď klasický molitanový pelíček, nebo kukaň, ve které bude mít štěně svůj klid na spánek a bude se tam cítit bezpečně

- podložku na čůrání - je možné použít savé podložky, které zakoupíte v lékárně (rozměr 60x60cm nebo 60x90cm)

- granule, pamlsky, žvýkací tyčinky (nejlépe z bůvolí kůže) - doporučuji superprémiové krmivo (jako první vždy zvolte takové, čím krmí chovatel, my dáváme Royal Canin Mini Junior, přeučovat štěně na jiné musíte postupně), pamlsky za odměnu, jako pochvalu (nekupujte barvené pochoutky, vybírejte pamlsky pro malá štěňata, některé nevhodné výrobky mohou štěněti způsobit průjmy), bůvolí kůži na kousání při výměně zoubků a aby nemělo štěně potřebu kousat to, co nemá - kabely, dřevěný nábytek...

- hračky - kupujte hračky přímo ve zverimexu, tím zabráníte nevhodnému výběru. Běžná hračka není pro psy určená a štěně může spolknout např.plastové očíčko u plyšáka a tím se poranit. Stejně nevhodné jsou některé výplně hraček, určených pro děti a ne pro psy. Například kuličky, které vycpávají "sedící plyšáky" jsou po požití pro štěně velmi nebezpečné!

1) Štěně musí mít NEUSTÁLÝ přístup k čisté vodě. Vodu je potřeba každý den měnit a misku důkladně omýt, aby se v ní nedržely bakterie.

2) Štěně musí dostávat granule ve správné dávce a pravidelnou denní dobu (dávkování viz. na obalu granulí v tabulce - věk štěněte/váha), tuto dávku rozdělte na třetiny - ranní, polední a večerní dávku.

3) Štěně se potřebuje nejčastěji venčit po probuzení, po hře a po jídle! Po těchto činnostech mu to umožněte, dejte ho na chvíli ven nebo na podložku.

4) Za správně vykonanou potřebu štěně vždy chvalte - ústně a pamlskem. Při vyčůrání na nesprávné místo pejska pokárejte pouze ústně, nebijte ho! Hned ve chvíli, kdy ho přistihnete provádět potřebu tam, kde nemá, štěně přeneste na podložku nebo ven a tam pochvalte. Na podložce ani v pelíšku štěně nikdy netrestejte a nekárejte! Štěně musí mít neustálý přístup k podložkám, aby se mohlo kdykoliv potřebuje vyvenčit, proto dejte podložku do každé místnosti, kde se štěně pohybuje. Pro přeučení štěněte ven posouvejte podložky postupně směrem k venkovním dveřím.

5) Štěně smí ven, do prostředí, kde se pohybují cizí psi, nejdříve týden po druhém očkování, kdy teprve vakcína účinkuje. Do té doby se štěně může nakazit od jiného psa, nebo jen ulíznutím exkrementů.

6) Štěně nedržte v izolaci, je potřeba, aby se socializovalo. Proto je vhodné štěně postupně seznamovat se vším, s čím se v životě setká. Pozor, období socializace trvá jen do 12.týdne věku psa. Proto byste měli do této chvíle štěně seznámit se vším potřebným, nepříjemné zvuky, tramvaje, děti, zvířata (také kočárky, staří lidé o holi, na vozíčku, aby na ně pes v dospělosti nereagoval se strachem)... Doba socializace se kryje s dobou, kdy ještě není štěně plně očkované, proto i s tímto postupujte opatrně. Štěně seznamujte s městem tak, že ho nesete v tašce, aby mohlo pozorovat, poslouchat, ale ničím se nenakazilo. Po účinku vakinace (viz. bod 5), můžete štěně plně učit seznamování s jinými psy, zvířaty a lidmi.

7) Při výcviku psa, při jeho venčení a jiné manipulaci nikdy nejednejte ve stresu! Štěně vnímá vaše pocity. Například, když štěně venčíte a jde k vám cizí pes, ze strachu štěně vyzvednete do náručí, štěně pak bude pokaždé, když uvidí nějakého psa, reagovat stejně jako vy, bude mít strach a bude se chtít schovat, nebo ze strachu útočit, což se vám jednou nemusí vyplatit. Jednejte vždy klidně, vyrovnaně a s rozumem.

8) Nikdy štěně nebuďte, když spí, nevyžadujte hru, když je unavené. Dohlédněte na vaše děti, aby to i ony respektovaly. Štěně potřebuje mnoho spánku. Děti by si naopak s novým "plyšáčkem" chtěli stále hrát... Někdy, když už štěně nemá zájem a potřebuje buď spát nebo vykonat potřebu. I na základě toho, se vám může štěně počůrávat na nežádoucím místě, protože nemá dostatek klidu, aby si došel na podožku.

9) Malé štěně koupejte jen když je potřeba, používejte speciální šampon pro štěňata. Po umytí štěně ihned osušte, aby nenastydlo. Dejte pozor, aby se mu voda a šampon nedostaly do uší. U odrostlejšího pejska, když už má delší srst, doporučuji používat zároveň kondicioner na dlouhou srst. Srst se potom tolik neláme a lépe se rozčesává, zůstává leská a hladká.

Poprvé doma:
Když si přivezete štěňátko domů, po dlouhé a náročné cestě, kdy se ocitne v cizím prostředí s lidmi, které nezná a bez sourozenců a své maminky, potřebuje štěně odpočinek. Ukažte mu jeho pelíšek, u plíšku by měl mít položenou podložku na čůrání a blízko misky na vodu a jídlo. Dejte štěněti granulky a čistou vodu a nechte ho odpočívat. První den doma by nemělo být příliš rušeno a zaměstnáváno, aby si bez stresu zvyklo na nové prostředí. 
První noc může být trochu náročnější. Štěňátko je zvyklé spinkat společně se sourozenci, najednou je samo a je mu smutno. Dobré je, vzít si od chovatele něco, z čeho bude cítit svůj pelíšek, já dávám plyšovou hračku, kterou mělo štěně u nás v postýlce. Nejspíš uslyšíte plakání, pokud si toho nebudete všímat a překonáte to, druhou noc se brekot zmírní, nebo přestane úplně. Někdo, jako jsme to udělali i my, to nevydrží a štěně si vezme na noc k sobě. Pak ale musíte počítat, že už vaší postel nikdy neopustí a bude to i jeho pelíšek... Pokud chcete mít štěně dobře vychované, první noc vydržte a nechte ho spát v pelíšku. 

Krmení:
Krmivo je velmi důležité. Někdo dává přednost vařené stravě, doma připravené, někdo upřednostňuje granulované - sušené krmivo, někdo konzervy. Je potřeba zvážit všechna pro a proti. Časovou náročnost přípravy, cenu, a hlavně, jaký zdravotní dopad to má na štěně. 
1) granulovaná strava: Zde máte na výběr z mnoha značek a kvalit. Rozdělují se na "velkoobchodní" (Pedigree a pod., co koupíte v supermarketech), premiové a superpremiové. V žádném případě nedoporučuji krmit štěně granulemi, které koupíte v supermarketu, granule neobsahují žádné maso, ale zato mnoho barviv, dochucovadel a nevhodných látek. Psi po něm trpí průjmy, velkým množstvím výkalů (většinu krmiva pes vůbec nestráví a proto jej vylučuje), nemají dostatek potřebných vitamínů a postrádá to, co potřebuje ke správnému vývoji. Prémioví krmiva jsou cenově velmi dostupná, seženete je ve zverimexech. Jsou vhodné pro psy, kteří nemají příliž pohybu a zátěže. Nejkvalitnějsí jsou superperemiová krmiva (toto označení vždy najdete na obalu granulí, jsou to například Hill´s, Royal Canin, Pro Plan,...). Tyto granule mají správný poměr složení, výbornou úpravu, neobsahují žádná barviva a navíc jsou vždy rozdělena podle velikosti psa a někdy i dle plemen. 
2) vařená strava: I tento způsob přípravy stravy je pro psa prospěšný. Ale jen v případě, že dobře rozvrhnete a vypočítáte poměr vitamínů, minerálů atd., které pespotřebuje. Je to velmi náročné, jak časově, tak i finančně. Nakoupit kvalitní maso, zeleninu atd., strávit hodinu denně u plotny přípravou jídla pro psa. A pak, když chcete se psem někam jet, musíte mít navařenou stravu sebou, někde jí uskladnit, aby se nezkazila, pak jí rozmrazit a ohřát... Protože pes, ketrý je zvyklý na voňavou vařenou stravu, nebude chtít na výletě baštit granulky. K vařené stravě je také většinou potřeba dokupovat doplňky výživy.
3) konzervovaná strava: Konzervy jsou v psím jídelníčku spíše obohacení, než kompletní strava. Konzervy, které koupíte v supermarketu jsou velmi nevhodné a nekvalitní pro malá plemena. Ve zverimexu můžete zakoupit některé kvalitné konzervy s vysokým obsahem masa (např. Rinti Gold).

Navíc, jediné krmivo, ketré psovi zároveň čistí zuby, jsou granule. Vařenou stravou, ani konzervou, si pes neobrousí zubní plek. Malá plemena jsou velmi náchylná na vznik zubního kamene, proto je pěéče o chrup velmi důležitá a granulovaná strava vám to o něco ulehčí.

Zda je štěně dobře živené, netrpí nadváhou, nebo podváhou, zjistíme jednoduše. Pokud má štěně lehce nahmatatelná žebra, netrpí nadváhou. Pokud žebra nenahmatáme, měli bychom snížit krmnou dávku. Pokud má štěně žebra snadno nahmatatelná, kosti pánve vyčnívají, žádný tělesný tuk, štěně trpí podváhou a měli bychom mírně zvýšit krmnou dávku. Pokud si nejste jisti, poraďte se s veterinářem.

Odloučení:
Yorkshire teriér, stejně tak Biewer je společenské plemeno, závislé na svém pánovi a chce být stále v jeho přítomnosti. To může způsobit problémy, když chcete nechat štěně samotné doma a odejít třeba do práce. Je proto důležité štěně zvykat postupně na odlouční. Od začátku, kdy máte štěně doma, ho odčas, na chvilku, nechte v jiné místnosti než jste vy. Dejte mu oblíbenou hračku, nebo ho zabavte kostičkou na žvýkání. Po dvou minutách se vraťte a pokud bylo štěně hodné a potichu, pochvalte ho (ale nevítejte se s ním). Tento interval postupně prodlužujte na 10 minut. Postupujte stejně. Pokud bude dělat štěně rachot a nebo se vás dožadovat, netrestejte ho, ani neokřikujte, to by pro štěně byla v tuto chvíli odměna a výzva, když bude štěkat a vy ho okřiknete, štěně to bere jako odezvu a vidí, že jeho štěkot měl smysl... Proto se snažte pouze odměňovat za sporávné chování. Pokud to štěně zvládne, dejte mu novou hračku, nebo něco, čím se na chvíli zabaví, nechte ho doma samotné a odejděte si nakoupit. Postupně si štěně zvykne a bude vědět, že se vždy vrátíte, pak nebudete mít problém odejít do práce, aniž by vám štěně nezdemolovalo byt, nebo nerozkmotřilo sousedy neustálým štěkotem.

Okusování věcí:
Když si štěně přivezete domů, ujistěte se, že v bytě není na dosah žádná jednovatá květina (i upadlý lístek může štěně sežrat), že nesjou v dosahu žádné kabely, nebo nic, co by mohlo štěněti ublížit. Kdyby se i tak dostalo štěně do kontaktu s kabely a začalo je okusovat, razantně mu to zakažte (káravým "fuj", pokud nebude reagovat, můžete plácnou přes čumák, když poslechne, pochvalte ho). 
Pokud bude mít štěně dostatek hraček a pamlsků (bůvolí kůže) na okusování, zvláště v době, kdy mu rostou zoubky (do půl roka věku), nebude mít potřebu okusovat vaše boty. Pokud by i přesto vaše boty rád kousal, když nejste doma, ukliďte je z jeho dosahu (do uzavřeného botníku). Okusování se dá také odnaučit přípravkem, který seženete ve zverimexu.

Výcvik:
Fuj:
Povel "fuj" se používá v případě, kdy dělá štěně něco opravdu nežádoucího, zakázaného, něco, co je prostě fuj... Třeba když venku baští odpadky, psí exkrementy nebo co na zemi najde. Některá štěňata to nedělají, jiná to láká. Je to nežádoucí a štěněti v tom zabraňte. Pokud něco bude chtít ze země sežrat, řekněte důrazně "fuj" a vyndejte mu opatrně ten fujtajbl z tlamičky, nenechte ho to sežrat. Může vám tojednou štěně zachránit, pokud by se setkalo s jedem na krysy, nebo ho to alespoň ochrání od průjmů, které by mělo, když by venku pojídalo co na zemi najde. Povel "fuj" je jeden z nejdůležitějších, pes by ho měl znát.

Přivolání:
I když se se psem nechcete nijak věnovat výcviku, přivolání by měl umět každý pes. Když pejska zavoláte povelem "ke mně", štěně k vám přiběhne a vy ho odměníte, slovně i pamlskem. Zpočátku nejde o přesnost, nebo kam si štěně sdne nebo stoupne. Pokud chcete mít přivolání jak má být, štěně cvičte a snažte se, aby si štěně při povelu ke mně (když už ví, že k vám má přiběhnout) před vás předsedlo (sedělo směrem k vám). K tomu musí štěně umět povel sedni...

Sedni:
Nejjednodušší nácvik je, když si štěně sedne samo, řekněte sedni a pochvalte ho. Štěně si povel spojí s tím, co udělalo. Dál cvičte psa tak, že mu řeknete povel "sedni" a pamlsek mu dáte mírně nad hlavu, to psa donutí aby si sedl a v tu chvíli,kdy se posadí, mu díme pamlsek a pochválíte. Prodlevu mezi posazením a pamlskem postupně prodlužujete (štěně si sedne, v tu chvíli ho pochválíte a pamlsek dáte když štěně vydrží chvíli v sedě).

Lehni:
Štěně musí zvládat povel sedni. Dáte psovi sedni a dáte mu pamlsek mezi přední packy směrem k zemi. Štěně se za pamlskem bude natahovat a lehne si. Tento cvik vyžaduje více času a trpělivosti. Můžete psovi jemně pomoci, že mu zatlačíte na lopaty, ale netlačte tak, aby to psovi bylo nepříjemné, jinak se začne vzpírat a nebude si chtít lehnout. Když si štěně lehne, položte mu na zem mezi přední packy pamlsek a nechte mu ho sníst.
Name
Email
Comment
Or visit this link or this one