banner_canis_1.jpg
Myslíte si, že psi neumí mluvit? Nevyznáte se v tom, co vám chce pes říci? Dívejte se, jak spolu komunikují vlci. I domestikovaný pes se vyjadřuje stejně mezi lidmi, jako by byl ve psí smečce.

Radost:

Největší radost u svého pejska nejspíš vídáte ve chvíli, kdy se vracíte z práce domů, když sypete papání do misky, nebo berete do ruky vodítko. Aktivní psi dávají najevo radost, když před sebou vidí agility překážky, oblíbenou hračku, balonek v páníčkově kapse... 

Ocásek v pohybu:
Pejsek se celý chvěje, vrtí ocáskem. Ocas má nahoru a rychle jím mává do stran.

Radost v očích:
Očíčka se rozzáří, jsou otevřená dokořán, hledí upřímně na vás, nebo na předmět svého zájmu (tenisák, pamlsek...)

Strach:

Projev strachu by se u psů - domácích mazlíčků neměl projevovat příliš často a to jak podmíněně, tak nepodmíněně. Podmíněný strach nastane u psa z jisté příčiny - když ho káráme, nebo se střetne s agresivním psem. Strachem může pes reagovat v situaci, kdy si je nejistý a setká se s něčím, čemu nerozumí. Nepodmíněný strach se projevuje především u nevyrovnaných, nebo člověkem týraných psů. Je to reflex na situaci, kdy zdravý pes reaguje s klidem, nebo jí ignoruje, nevyrovný pes má jiné reakce. Pokud máte doma psa, který se často bojí, může být příčinou špatná výchova, nebo špatné zacházení se psem. Pokud se pes něčeho bojí (bouřky, ohňostroje, velkých psů, lidí...), potom není na místě psa chlácholit a brát do náruče, tímto jednáním pouze strach u svého psa posílíme. Nejlepší je si těchto situací nevšímat a nebýt ve stresu - stres z nás pes vycítí a pak reaguje také ve stresu a bojí se.

Štěkot:

Když se pes setká se situací, kterou nezná a nerozumí jí, začne štěkat. Toho si můžete všimnout při večerním venčení, když se v roští něco šustne a pejsek začne štěkat, přesto nejistě (štěká do křoví, ale přitom couvá zpět). V tuto chvíli je nejlepší si dané situace nevšímat a pokračovat dál, pokud se s touto situací setkáte častěji, pes si jí časem přestane všímat stejně jako vy.

Skrytí:

Pokud se pes bojí bouřek, nepříjemných zvuků a podobně, v takové situaci se většinou schová za pohovku, nebo do temného koutku, kde si hledá klid a útočiště.

Skrčení:

Nevyrovnaný a bojácný pes se bojí i lidí, bývá to především proto, že s ním bylo špatně zacházeno a nemá k lidem důvěru, nebo kvůli špatné socializaci. Psi si často lehají, když se k nim přiblížíte, nepřiměřeně reagují, když se jich dotknete.

Napadení:

Pokud se pes bojí, často reaguje výhružně až agresivně. Pes, který útočí ze strachu je přikrčený, ocas má stažený mezi nohy, pysky mírně ohrnuté a uši sklopené dozadu. Pes, který proti vám stojí v tomto postoji, nemusí zaútočit, reaguje tak proto, že si je sám nejistý a má strach - nahání hrůzu.

Důsledek špatné socializace:

Psi sami o sobě nebývají nevyrovnaní, pokud nemají psychickou poruchu (ale takových psů se rodí asi 2% z celé psí populace). Nevyrovnané a problémové z nich dělají POUZE jejich majitelé, špatným zacházením, špatnou výchovou a socializací! Mnoho lidí, bohužel i chovatelů, na socializaci štěňat zapomíná, přitom je v životě psa, který má prožít svůj život mezi lidmi, nebo jinými psy, někdy až životně důležitý. Bez správné socializace neumí pes správně reagovat, jak na psy, na lidí, tak na různé jiné podněty. Socializace probíhá v několika fázích již v ranném věku štěněte, první fáze u štěněte se odehrává v době, kdy je ještě štěně u chovatele. Fáze socializace, která závisí především na majiteli psa se odehrává do 12.týdne věku! Do této doby je důležité, aby se štěně seznámilo se vším, co může vidět během svého života - tzn. různé lidi, děti, staré lidi, postižené lidi na vozíčku, s holí... tramvaje, autobusy, jízdu v autě, bezkonfliktní psy! (štěně seznamujeme pouze se psy, kteří jsou zdraví, očkovaní a štěněti neublíží, jsou klidní a vyrovnaní, podobně rostlí - yorkshira ve dvou měsících nenecháme volně běhat s bernardýnem, který na něj může šlápnout a ublížit mu, nebo se psem, kterého neznáme a pobíhá bez majitele...i socializaci musíme brát s rozumem). Pokud se štěně s nějakými podněty neseznmí do 12.ti týdnů, už to těžko doženeme, pes pak na situace co nezná reaguje právě se strachem. 

Podřízenost:

V každé psí i vlčí (a my nyní už s jistotou víme, že psi vzešli právě z vlků) smečce vládne hierarchie. To znamená, že je jediný Alfa pes (respektive vůdčí pár - pes/vlk a jeho družka, kterým se podřizuje zbytek smečky, oni jediní se mohou pářit a mít potomstvo, další členové smečky pomáhají s výchovou a lovem). Zbytek smečky k němu vzhlíží, následují ho a respektují. Při soužití psa s člověkem musí být Alfa vždy pán (paní), který se psovi nejvíce věnuje. Tato pozice vám není dána automaticky, musíte si jí u svého psa zasloužit, někdy prosadit. 

Olizování:
Olizováním vám pes projevuje náklonnost. V dospělosti mohou psi takto vyjadřovat své podřízené postavení.

Zívnutí:
U lidí má toto gesto jiný význam, proto je dobré vědět, co znamená v psí říši. Není to projev nezájmu, pohrdání... ale naopak. Například, když psa káráte a on u toho zívá, je to usmiřovací gesto. Pes reaguje zívnutím také na různé stresové situace.

Ukázání bříška:
Pejsek se rozvalí na záda, nebo na bok, packy vdvihne nahoru a ukazuje bříško. Toto je nejvyšší projev podřízenosti, pes tak ukazuje svoje nejzranitelnější místo na těle. 

Přikrčený postoj:

Pejsek má nahrbený hřbet, hlava a krk jsou v úrovni hřbetu, ocas stažený mezi nohy, přikrčená chůze, uši sklopené, přivřené oči, uhýbající pohledy. Pokud jsou tyto projevy silné, naznačují spíše strach.

Šťouchání čenichem:
Není to přímo projev podřízenosti, je to gesto, kterým pes značí přátelskost a touhu po pozornosti. Ale používají ho většinou podřízení psi na nízkém stupni hierarchie.

Nadřazenost:

Psi si ve smečce dávají nadřazenost najevo různými způsoby, někdy je to projev vyložené dominance, jindy jen pokus, níže postaveného člena smečky, zjistit, co si může dovolit.

Pokládání hlavy:
Pes položí hlavu na záda jiného psa. Tento projev nedělají psi, kteří jsou vyloženě dominantní, nebo kteří by byli na vyšším postu. Je to spíše projev psa, který zkouší, jestli by se mohl nadřazovat.

Nakrývání:
Naskakováním na jiného psa si psi prosazují svojí nadřazenou pozici. Mnohdy se můžeme setkat s tím, že se takto snaží pes naskakovat i na člověka, to dělá proto, že nemá od pána určené své postavení ve smečce a snaží se být (nebo už je) nadřazený lidem. Na lidi většinou naskakují psi, kteří jsou nevychovaní, nemají určená pravidla a postrádají výcvik. Ale někdy psi naskakují na jiného psa z důvodu, že cítí hárající fenu. 

Name
Email
Comment
Or visit this link or this one